Přebalování

Ze zkušeností jedné zkušené maminky :-)

Povila jsem jedno dítě, druhé a třetí (a tady už vážně končím). Člověk v průběhu života mění názory na to či ono zcela běžně, a u mne to platí i v případě zabalování miminkovské prdelky do plenek (jak je vám jistě známo, péče o dítě spočívá v první řadě v péči o otvor ústní a ten dolní :-o).

První dítko bylo ve znamení plenkového čtvercového hororu. Byť se to vše odehrálo poměrně dávno, nezapomínám. Dennodenní vyvyřování cca 40 kusů obrovských čtverců na pltně v obřím hrnci s jelenem a natřikrát máchání ve vodě, shrbená nad vanou, následováno útokem na sušák a poté na žehlicí prkno. Byla jsem vděčná, když se na trhu objevily první jednorázové pleny. Další potomek se ozval až po dlouhých letech. Vše bylo jinak. Civilizace na nás začala chrlit moderní jednorázové výdobytky a já je přijímala s vděčností a škodolibým pocitem, že ať si velký hrnec klidně reziví kdesi zaprášený v eklepě. A tak jsem kupovala další a další balíky jednorázových plen a nelámala si ničím hlavu.

Pak to přišlo znovu, těhotenství do třetice. Balíky už mne tolik nelákaly. Nebylo to úplně ono. Igelitu a plastu bylo už na můj vkus všude až příliš mnoho. Jenže představa, že vytahuju zaprášený hrnec opět ze sklepa, mi nijak nimponovala. Začala jsem tedy pátrat po nových variantách a hle, kamarádka mi jednoho dne ukázala novou cestu. Hrnec si mohl klidně zůstat ve sklepě. Na scéně se totiž objevily moderní látkové pleny. Moje nově nabyté ekologické cítění zablikalo veselým světýlkem. Pocítila jsem obrovskou úlevu, že tu po mém dalším potomkovi nezůstane tuna a půl nerozložitelných plen dalších sto let. No, jen si tu hromadu představte i s jejím obsahem! Co říkáte? Snad jen cynikovi to může být lhostejné. Kouzlu látkových plen jsem zcela propadla. Zkoušela jsem nové druhy, střihy, barvy, zkrátka přebalování se stalo zábavou. O jednoduchosti údržby ani nemluvě. Vše naházet do pračky, nasypat kyslíkovou sůl, přidat pát mýdlových oříšků, zapnout na šedesát, jednoduše pověsit a zase hodit do pytle s čistými plenami (zapomeňte na žehličku). A tak pořád dokola. Proti hrnci a čtvercovkám úplné nebe. Můj chlapeček si lebedil v bambusu, biobavlně, konopí i ve vlně a prdelku měl pořád čistou jako hedvábí. Skoro jsem zapomněla, co je to opruzenina. A tak jsem posléze dalším zkoumáním tohoto fenoménu zjistila, že jsem snad tímto krokem udělala zadost i dalšímu rodovému potomstvu. Poslední studie totiž ukazují, že v jednorázovkách hrozí díky 24hodinovému trvalému přehřívání varlátek možné potíže s budoucí plodností (a už desetiletá děvčátka mají potíže s výtoky). To je vlastně ten zásadní rozdíl - jednorázovka je vlastně igelitka, která nedýchá a je plná chemických látek (zdá se vám snad úplně počůraná, ale suchá plena v pořádku?). Oproti tomu je látková plenka jen látka, která dýchá.

Když k tomu přičtete náklady na provoz, tak to z toho látkové plínky vycházejí podstatně lépe. Dáte si jen trochu práce s praním a ušetříte rodině až padesát procent výdajů na plenkování, a to počítáno včetně nákladů na praní. Nevěříte? Hledejte informace...

Nakonec, odjakživa miminka povětšinou čůrala do bavlnky, a hrnce k tomu už dnes opravdu nepotřebujeme...